Českomoravská vrchovina, rozkládající se na území sedmi okresů, sahá od jihočeských rybníků až k okraji
Hané. Všude se vlní nevysoké, táhlé kopce s nevelkými lesíky, všude kamení a keře šípků, pole brambor a lnu.
Region je jednou z ekologicky nejzachovalejších oblastí, a proto je nazýván zeleným srdcem České republiky. Je to kraj drsný, krásný, plný proměn a romantiky. Neopakovatelná atmosféra krajiny upoutala již dávno mnohé umělce, malíře, sochaře i skladatele a spisovatele. Tato oblast, často krátce nazývaná Vysočina, je ideální oblast pro oddech a rekreaci.
VYSOČINA Je naší nejrozsáhlejší vrchovinou, nejvyšší vrcholky přesahují výšku 800 m n.m.. Na jihu hraničí s Rakouskem, na západě s regionem Jižní Čechy, východní hranice vede údolím
řeky Svitavy a
Dyjsko-svrateckým úvalem a severní část tvoří
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. Cena však spočívá v hodnotách nenahraditelných a neobnovitelných - ve zdravém a esteticky i zážitkově neopakovatelném životním prostředí. Všechno ostatní je pouhým doplňkem.
Je to malebná krajina se zaoblenými zalesněnými vrchy, romanticky vyhlížejícími skalisky, širokými údolími řek a potoků. Je okouzlující v létě a drsná v zimě, náročná milenka očekávajíc partnera na úrovni. Takový ocení třeba
přírodní rezervaci Žákova hora s jedlovými porosty a lesními bučinami nebo unikátní
Mohelenskou hadcovou step s nízkými bylinnými porosty na hadcové půdě.
K romantickému rázu krajiny přispívají i řeky:
Jihlava s
Dalešickou vodní nádrží,
Svratka s
Vírskou přehradou,
Oslava a horní toky
Želivky a
Sázavy.
Aktivní dovolená? Není lepší nabídky než v různorodé, neporušené přírodě. Krajina je protkána stovkami kilometrů turistických tras pro pěší, cyklisty i jezdce zralé k vyjížďkám na koni, surfaře potěší velké vodní plochy. Vyznavačům Petrova cechu je určena řada rybolovných revírů. V zimě si přijdou na své lyžaři: ideální terény pro běžkaře jsou tradičně u
Nového Města na Moravě, dějiště mezinárodního závodu Zlatá lyže Českomoravské vrchoviny, roste počet sjezdovek.
Za garanci unikátních zážitků jsme si zvykli považovat zápis do seznamu UNESCO... Prosím: renesanční
zámek v Telči a
kostel Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u
Žďáru nad Sázavou. A do třetice - nejnověji je zapsána v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO i
Třebíč s monumentální
bazilikou a ojediněle zachovanou
židovskou čtvrtí.
Vyhledávaným turistickým cílem je starobylé horní město
Jihlava s několikapatrovým systémem
katakomb, s cennými stavbami na rozlehlém náměstí a se zajímavou
zoologickou zahradou. V tiché zalesněné krajině, více než den cesty koňmo odtud, se tyčí mohutný gotický hrad
Pernštejn. Trosky středověkého hradu
Orlíka zdobí
Humpolec, rodiště světového antropologa
Dr. Aleše Hrdličky a
Pelhřimov proslavilo
Muzeum rekordů a kuriozit.
Jaroměřice nad Rokytnou se pyšní krásným barokním zámkem a renesanční zámek s bohatými sbírkami gobelínů nedaleko odtud v
Náměšti nad Oslavou, sloužil mimo jiné jako letní sídlo
prezidenta Beneše.
Město
Havlíčkův Brod s barokním náměstím je výchozím místem vycházek do údolí Sázavy,
Lipnice nad Sázavou se stejnojmenným hradem je spojena se jménem
Jaroslava Haška,
premonstrátský klášter v
Nové Říši ukrývá mistrovská umělecká díla, na hradě Kámen mají muzeum jednostopých vozidel a hrad Roštejn nabízí v letní sezóně tajuplné noční prohlídky.
Muzeum v
Novém Městě na Moravě přibližuje tradici lyžování a výroby lyží, v
Moravských Budějovicích je muzejní expozice věnovaná zaniklým řemeslům, tradici betlemářství připomínají muzejní expozice v
Třebíči a
Třešti.
Neopakovatelná atmosféra krajiny upoutala již mnohé umělce. Ve své tvorbě se jí inspirovali malíři
Antonín Chitussi,
Antonín Slavíček, František Kavan, Oldřich Blažíček, Josef Jambor a
Bohdan Lacina, sochaři
Jan Štursa a
Vincenc Mákovský a hudební skladatelé
Gustav Mahler a
Vítezslav Novák.
Jan Zrzavý sice krajinu nemaloval, ale přál si být pochován na Vysočině, v
Krucemburku. Na milovníky umění čekají moderní galerie, divadelní scény a hudba všech žánrů. Známé jsou
mezinárodní Festival sborového umění a Dny varhan v
Jihlavě, mezinárodní Sklářské sympozium ve
Žďáru nad Sázavou, letní festivaly folkové hudby v
Telči a
Náměšti nad Oslavou, přehlídka amatérských divadelních souborů a festival symfonických orchestrů v
Třebíči, Knižní trh v
Havlíčkově Brodě a Festival Petera Dvorského na
zámku v
Jaroměřicích nad Rokytnou. Divácky přitažlivé jsou i lidové slavnosti: na Morový průvod do
Brtnice se sjíždějí tisíce návštěvníků, podobně jako na Mrkvancovou pouť do
Polné, na Barchan do
Jemnice, na Bramborobraní do
Třebíče, na Havířský průvod do
Jihlavy či na městské slavnosti Nova Civitas do
Nového Města na Moravě.
Víte, že ... ? Stříbrná ruda se kdysi těžila například i ve městě
Humpolci a blízkém okolí. Město založil počátkem 13. století Řád německých rytířů, již v polovině téhož století se dolovalo a horním městem byl Humpolec ještě za husitských válek. Po úpadku dolování se obyvatelstvo živilo hlavně soukenictvím. Ve stylu barokní gotiky přestavěl zdejší původně gotický
kostel sv. Mikuláše J. B. Santini, jiný slavný architekt Josef Gočár byl autorem návrhu na terasovitou úpravu trojúhelného, svažujícího se Dolního náměstí, ve městě se r. 1869 narodil světoznámý antropolog
Dr. Aleš Hrdlička.
Teprve na počátku 13. století nejspíš vznikla
tvrz Kralice, ovšem hned od počátků husitského hnutí její vládci lnuli ke kalichu a leckdy svou víru museli hájit se zbraní v ruce. Roku 1468 například proti vojsku Matyáše Korvína. Po roce 1540 tvrz kupuje od svého strýce Jindřicha Kralického Jan starší ze Žerotína a na Náměšti a propůjčuje ji Jednotě bratrské. Ta sem tajně stěhuje svoji tiskárnu a v letech 1579 - 94 vydává šest dílů Bible české, nazývané
Bible kralická. Po roce 1620 se tiskárna několikrát stěhuje a nakonec se její zařízení dostává do Lešna, kde až do požáru města roku 1656 slouží
J. A. Komenskému Jeden z největších evropských zámeckých komplexů leží na břehu říčky Rokytné, s jejímž tokem je rovnoběžná patrová hlavní budova
zámku Jaroměřice nad Rokytnou. Do barokní podoby byl zámek přestavován v letech 1700 - 1737 již se záměrem organizovat v něm kulturní akce. Jan Adam z Questenberka mj. sestavil ze svých úředníků a poddaných kapelu, kterou vedl autor první česky provedené opery ("O původu Jaroměřic") F. V. Míča. V
Jaroměřicích od roku 1901 až do své smrti roku 1929 pracoval
Otokar Březina. Jeho náhrobek "Tvůrce a jeho sestra bolest" vytvořil sochař František Bílek.
Jemnice patří mezi nejstarší moravská města. Získala městská práva v roce 1227 od
Přemysla Otakara II. a v roce 1312 se tady údajně odehrála pozitivní varianta vzniku maratónského běhu. Jedná se o
lidovou slavnost Barchan: podle pověsti toho roku vytáhl
král Jan Lucemburský Matúši Čákovi, který plenil jihovýchodní Moravu, a v Jemnici nechal královnu Elišku, čekající potomka. Po vítězné bitvě vyslal čtyři běžce, aby královnu co nejrychleji zpravil o výsledku. Nejstarší doložený záznam o slavnosti je z roku 1712, hlavní součástí je běh od hradeb města směrem k Budkovu a zpátky do města. Vítěz obdrží látku (barchet), další šátek, punčochy, věnec a tak dále.
Od počátku 13. století se v Jihlavě těžila stříbrná ruda, která založila slávu a moc královského města obtékaného stejnojmennou řekou. Osada však existovala nejméně sto let předtím, roku 1240 vykoupil pozemky král Václav I., založil zde horní město a roku 1249 je vybavil městským a horním právem, které se pak stalo vzorem pro horní práva dalších měst u nás i jinde v Evropě. V roce 1436 byla v
Jihlavě, která za husitských válek zůstala věrná Zikmundovi, vyhlášena kompaktáta, patent zajišťující Čechům svobodu přijímání pod obojí.
Masarykovo náměstí, obklopené řadou gotických, renesančních a barokních domů, je jedním z největších v Evropě (36.650 m2).
Podzemí Jihlavy tvoří labyrint několika poschodí sklepů a chodeb, z nichž je část přístupná veřejnosti.